Celková plocha sledované oblasti je 275 km2. Nejvyšším bodem je vrchol Ještěd (1 012 m), nejníže položený bod se nachází při ústí Mohelky do Jizery v Mohelnici nad Jizerou (225 m). Maximální převýšení činí tedy 787 m. Největší vodní plochy tvoří vodní nádrž Horka u Stráže pod Ralskem a Hamerský rybník. Nejdelšími vodními toky jsou řeky Ploučnice a Mohelka. První jmenovaná dokonce v Podještědí pramení.
Vzhledem ke své malé rozloze je krajina Podještědí skutečně geologicky nesmírně pestrá. Najdeme zde horniny prvohorního, druhohorního i třetihorního stáří, jež jsou na většině území překryté čtvrtohorními pokryvy. Z hornin je velká část území tvořena druhohorními (křídovými) sedimenty – především pískovci, které se zde ukládaly v mělkém moři přibližně před 100 – 88 miliony let.
Jimi na mnohých místech k povrchu proráží druhohorní až třetihorní vulkanické horniny (stáří cca 77 – 55 milionů let) a to především v podobě žil směru SV-JZ. Jedná se hlavně o bazické bazaltické horniny – tzv. polzenity, které v popisované oblasti mají dokonce několik typových lokalit. Typovou lokalitou polzenitu Vesecitu je skalní výchoz v louce u golfového hřiště cca 300 metrů západně od autobusové zastávky v Jiříčkově. Skalní výchoz na severním svahu vrchu Pelousku (488 m) je typovou lokalitou polzenitu Modlibovitu (údaje poskytnuté RNDr. Paluskou).
Na severovýchodě území dominují krystalické horniny, které tvoří Ještědský hřbet, jež byl vyzdvižen podél významného lužického zlomového pásma. Toto relativně široké pásmo směru SZ-JV bylo dle Klomínského et al. (2004) založeno již v konečných fázích variské tektogeneze a ve druhohorách a třetihorách bylo periodicky oživováno. Seizmicky aktivní je dokonce i v současné době. K hlavním strukturám tohoto zlomového pásma patří lužický přesmyk a machnínskošimonovický zlom, které vymezují hrásť Ještědského hřbetu na jihozápadě a severovýchodě. Na Ještědském hřbetu převažují fylity, velmi časté jsou také vložky kvarcitů, jež budují mj. vrchol Ještědu, či vápenců, které zde byly hojně těženy. Ještědské krystalinikum je prvohorního stáří (hl. ordovik a silur).
Pozornost zde také zaslouží úzký pás tvořený horninami permokarbonu (karbon, perm), táhnoucí se od Hodkovic nad Mohelkou k SZ. Tento pruh je zajímavý především výskytem polodrahokamů – achátů, ametystů, záhněd či jaspisů, které tvoří výplně dutin místních melafyrů (naleziště u Rašovky či u Proseče p. J.). Pro zajímavost: v době tvorby (výlevů) těchto melafyrů se území současné České republiky nacházelo někde v rovníkových oblastech (ze stejného období pocházejí ložiska černého uhlí).
Geologická rozmanitost je zákonitě příčinou pestrosti geomorfologické. Podle Demka a Mackovčina (2006) spadá sledované území celkem do čtyř geomorfologických celků. Centrální a severozápadní část území leží v Ralské pahorkatině, jihovýchodní část v Jičínské pahorkatině, severovýchodní oblast v Ještědskokozákovském hřbetu a velmi malé území na jihu sledované oblasti připadá do celku Jizerská tabule. Kromě celku Ještědskokozákovský hřbet, který spadá do Krkonošsko-jesenické subprovincie, leží celé sledované území v subprovincii Česká tabule. Celé Podještědí je součástí provincie Česká vysočina.
Z pohledu geomorfologického lze krajinu Podještědí rozčlenit do několika oblastí. Na severovýchodě dominuje krystalinikum Ještědského hřbetu s vložkami vápenců, ve kterých se vytvořil Ještědský kras. Východní část území přechází do kuestového reliéfu severního okraje české křídové pánve. U Hodkovic nad Mohelkou najdeme v linii podél lužické poruchy velké množství skalních výchozů. Zdejší mnohdy bizarní skalní útvary vznikly stejným způsobem jako nedaleké, turisticky atraktivní, Suché skály. Tedy ukloněním (až překocením) původně vodorovných vrstev pískovců. Jižní část je charakteristická hlubokými údolími převážně poledníkového směru, kterými protékají řeky Ještědka, Mohelka, Malá Mohelka a Zábrdka. Dominantu západní části Podještědí tvoří mnohé čedičové intruze, jež zde prostupují měkčími křídovými sedimenty a erozí okolních méně odolných hornin byly vypreparovány do podoby dnešních elevací. Je dobré si uvědomit, že zmiňovanou erozí byl původní povrch leckde snížen o stovky metrů! Dnešní povrchové čedičové intruze tudíž v geologické minulosti ležely relativně hluboko pod zemským povrchem. Jihozápadně od Osečné se nachází velké množství pískovcových skalních výchozů, najdeme zde i jedno menší skalní město. Typické pro tuto lokalitu jsou také tabulové hory tvořené odolnějšími vrstvami pískovců.
Významná pro krajinu Podještědí byla těžba nerostných surovin, která zde na mnoha místech v minulosti probíhala. Desítky lomů, ve kterých se těžilo mnoho druhů hornin též svědčí o geologické pestrosti popisovaného kraje. V okolí Hamru na Jezeře (Děvín, Ostrý, Schächtenstein, Chrastenský vrch...) se jednalo o těžbu železné rudy. Na Ještědském hřbetu se těžily vápence, krystalické vápence a dolomity (Hoření Paseky, Padouchov, Hluboká, Lom u Křižan...), melafyry a křemenné porfyry (okolí Rašovky a Hodkovic nad Mohelkou). Na jih od Ještědského hřbetu (směrem do české křídové pánve) dominovala těžba pískovce a písku. Západně od Českého Dubu probíhala těžba tvrdých čedičů (Velká a Malá Čertova zeď...), v okolí Stráže pod Ralskem těžba uranu, u Křižan byl dobýván baryt a fluorit.
převzato z publikace Krásy neživé přírody v Podještědí
